„Zbláznili jste se? Tohle už je něco úplně jiného. Otevřeli jste Pandořinu skříňku! To nemůže fungovat.“
Tohle a podobné věci jsme slyšeli od některých kamarádů, když jsme jim v půli léta oznámili naši horkou novinku… Tehdy jsme ještě sami moc nevěděli, do čeho jdeme. Ale hezky od začátku.

Aby se nám článek lépe psal a nemuseli jsme pořád psát On a Ona, uděláme po třech letech existence našeho webu ještě jednu novou věc, dáme si fiktivní jména. A protože jsme líní nad jmény přemýšlet, použijeme ta první dvě známá – Adam a Eva. I další použitá jména budou vymyšlená a podobnost s kýmkoliv je čistě náhodná 🙂

Na party (o které se nemluví) v Karlových Varech jsme si povídali s kamarády, kteří už nějakou dobu experimentují s volným sexem. Popsali nám, jak to u nich funguje a ptali se, jak my dva řešíme sex s jinými lidmi mimo party. Odpověděli jsme, že nijak. Pro nás je mimopartnerský sex pouze součástí party, kde sice máme oba naprostou svobodu, ale zároveň všechno pod kontrolou.

Kdo jste četli naše články z kategorie Vše o swingers, například O nás, aneb jak jsme začínali se swingers, už víte, že jsme spolu už nějakou dobu, a co všechno jsme si zkusili, prošli a jak jsme postupovali krok za krokem. Vztah je jako živý organismus, který se neustále vyvíjí, zažívá vzestupy i pády, nic není hotové a nic není jednoduché. Stejně je tomu i se sexuálními experimenty.

Zažili jsme spolu už kdeco, viděli jeden druhého v nejrůznějších situacích, navzájem jsme se vždy podporovali a důvěřovali si. Postupně jsme se naučili zbytečně nežárlit.

Co zkusit něco nového?

I když to ale může vypadat, že jsme dokonale sladěni, nejsme jeden člověk, ale dva. Dva lidé a každý z nás má trochu jiné představy, požadavky, erotické touhy. A přiznejme si, že swingers party tohle všechno nejsou schopny obsáhnout a uspokojit. Zvlášť, když jsme na nich vždy jako pár. Jsou situace, kdy jeden z páru nemá náladu a přesto nechce kazit zábavu svému partnerovi.

Pár týdnů po debatě ve Varech přišla Eva s návrhem: „Co si zkusit volný sex? Swingers nejsou všechno, život máme propůjčený na omezenou dobu a je škoda nevyzobat si z něj všechno krásné a přitom nikomu neublížit. Chtěla bych znovu zažít zájem, svádění, ne polomechanický sex na swingers… Zatím třeba na zkoušku a třeba jednostranně, jen pro tebe. Když uvidíme, že to zvládáme, tak to můžeme zkusit oba. „.

První Adamova reakce byla rozhodně a rozhořčeně zamítavá. Je to příliš nebezpečné. Na konci první z mnoha dlouhých diskuzí souhlasil, ale s podmínkou, že nic jednostranného, když už, tak oba. Když to nepůjde, zastavíme to.

Stanovit jasná pravidla

Začali jsme ladit detaily. Sepíšeme seznam pravidel. Blbost, pravidla se porušují, překračují, různě vykládají. Naším základním pravidlem bude respekt k našemu vztahu a respekt k tomu druhému. Kdyby cokoliv mělo náš vztah (nebo toho druhého) ohrozit nebo poškodit, je čas a právo na stopku. Nikdo z našich nových sexuálních „partnerů“ se nesmí chovat arogantně nebo jinak nevhodně k tomu druhému z nás. Pořád jsme my dva partneři a ať si užíváme cokoliv, záleží nám na tom druhém a svým způsobem ho musíme chránit. A když s někým budeme spát, musí vědět, že toho druhého nepodvádíme, že je to se souhlasem. Žádné moje žena mi nerozumí/můj muž si mě nevšímá, naopak, moje žena mi rozumí a můj muž si mě všímá.

Jsme ale připraveni na volný sex? Opravdu to zvládneme? Neprobudí se znovu žárlivost? Až řekne Adam Evě, že spí s Janou, nezačne se Eva pídit po tom, jestli si ti dva teď nepíšou moc často a nevymýšlejí si příliš společných akcí? A co večery, víkendy nebo dokonce dovolené? Jak bude Adamovi, až se bude válet na gauči a čekat, až se Eva k ránu vrátí od milence? Nedejbože, kdyby jeden druhému oznámil, že letos spolu nepojedou na dovolenou, že pojede s tou nebo s tím a ty se tu zatím měj hezky, miláčku…

Volný sex je blbost. Budeme tomu radši říkat povolená nevěra a naším dalším pravidlem bude, že doma se nic nezmění. Hezky si to odbydeme v pracovní době a nebudeme si o tom říkat, bude to tak lepší.

To půjde. A nebo ne?

První týdny nebyly jednoduché. I když ani jeden z nás zatím nic neprováděl, ten druhý si to začal myslet. Pozdě z práce? Důvod? Je přece jasný. Najednou se ta žárlivost a nejistota začaly objevovat. A z toho i několik hádek, nebo spíš dalších diskuzí, které začínaly nervózně, ale naštěstí končily vzájemným povzbuzením – oba to přece chceme. První krůčky, nejistota.

Pak došlo ke zlomu, několika zlomům…

Všechno se vyvíjí, věci se mění

Jak jsme psali, vztah je živý organismus, nikdy nedokončený.

Blížila se situace, kdy měl Adam strávit nějaký čas s Janou, čas příhodný, aby k něčemu došlo. Evě navíc neušly jejich vzájemné sympatie a začala provokovat: „hezky si to tam s ní užij“.  Adam si to jako poslušný chlapec skutečně s Janou hezky užil a po návratu domů se potřeboval pochlubit, že v realizaci našeho plánu konečně došlo k posunu. S nadšením vyprávěl téměř detailně o celém průběhu dobývání i samotného aktu.

Eva se tvářila trochu zaskočeně.

„Vždyť jsi to chtěla, provokovala jsi.“ 
„To ano, ale nějak jsem asi nečekala, že by k tomu opravdu došlo.“
„A když jsi s tím sama začala, chci ti to vyprávět, není to jen moje věc, chci to s tebou sdílet.“

Problém to nebyl, jen nezvyk a překvapení. A první zlom a posun. Minimálně v případě některých lidí si o tom dokážeme vyprávět – sdílet to spolu.

Nespěchej domů

Po nějaké době se objevil Honza. S manželkou už nějakou dobu provozují jistou formu polyamorie. Oba je známe z různých party a naše společné vztahy byly vždycky fajn. Slovo dalo slovo a Eva s Honzou si naplánovali a užili hezký společný večer. Nutno dodat, že i Adam si pro tento premiérový zážitek pro jistotu zařídil svůj vlastní příjemný program (pro každý případ).

Doma jsme si hned po návratu o všem hezky popovídali. Žádná nervozita, žádná žárlivost.

Volný sex? Polyamorie?

Asi jste pochopili, k jakému posunu došlo. Povolená nevěra by byla čistě věc každého z nás. Netýkala by se toho druhého a my bychom pořád žili s pocitem, že jsme nevěrní, že svého partnera podvádíme, i když k tomu máme svolení. Abychom dodrželi formu povolené nevěry, museli bychom občas lhát a vymýšlet si. Neupřímnost. Možná proto jsme tuto možnost oba nakonec zavrhli dřív, než k ní kdy došlo. Forma, kterou jsme zvolili, je lépe popsatelná jako volný sex nebo polyamorie.

Ale není polyamorie volná láska? … Můžeme si nalhávat věci o sexu bez jakéhokoliv citu, vztahu a jiného zájmu, než je ten sexuální. To se rozhodně dá praktikovat na swingers party. Tam se někdy nemusíte ptát ani po jméně 🙂 Jestli ale mimo party nemluvíme o sexu v chodbičce u záchodů na diskotéce, je celkem normální, že nějaký zájem a druh vztahu vznikne. Tady je možná na místě připomenout naše hlavní pravidlo – respekt. A upřímnost ….

Jinak si přejeme, fandíme, podporujeme se, povídáme si – není to nezájem, pořád je to věc nás obou.

Dokonce i pravidlo, že doma se nic nezmění, jsme ochotni pružně měnit a posunovat. Důležité je, abychom s tím oba souhlasili a neměli problém. A nemusí jít jen o další a další otevírání hranic, někdy se můžou i přivřít. Opět oboustranný respekt…

Máme stopku?

Může se stát, že si jeden z nás bude chtít začít (nebo začne) něco s osobou, která je pro toho druhého z jakéhokoliv důvodu nepřijatelná. Nebo že cokoliv začne přehánět a naruší klid nebo důvěru. Pak má každý z nás možnost tuto aktivitu kdykoliv zastavit. Třeba to nebude příjemné, ale hlavní pravidlo….

Co náš vztah? Dalo? Vzalo?

Opět musíme napsat, že tohle celé nevzniklo z nezájmu jeden o druhého. Je to spíš naopak, samozřejmě si chceme každý užít, ale chceme dopřát i tomu druhému. Víme, že se to bude dál vyvíjet a někdy se třeba i pohádáme, může nastat i cokoliv jiného (ale to by mohlo nastat i bez naší dohody).

Zatím nám to jen dává. Ještě víc jsme se zbavili žárlivosti. Neřešíme, s kým a o čem si ten druhý píše, naopak se tu často ozývá „píše mi“ nebo „co píše?“ (se zájmem, ne žárlivě). Občas se škádlíme… 🙂

Po večerech si víc povídáme. A říkáme si věci, které bychom předtím zamlčeli, i když o nic nešlo, ale v „normálním“ vztahu by to mohl být problém, třeba „děsně mě balí číšník/kluk z vedlejší firmy“ nebo „hele, co mi poslala za fotky“.  Nejspíš si teď říkáme víc věcí, než si povídají kámošky u vína. Je to příjemné a zároveň osvobozující. Dokážete si ve vztahu představit lepší komunikaci?

A neubylo ani domácího sexu.

Otevřeli jsme Pandořinu skříňku? To opravdu nevíme, ale věříme a doufáme, že ne. Vztah se může vždycky položit. Vyprcháním zájmu, žárlivými scénami, rozdílnými požadavky … Bez ohledu na jakoukoliv formu vztahu. Ať je striktně monogamní nebo si domluvíte a dovolíte cokoliv.

My teď cítíme oživení a obohacení sexuálního života, možnost sdílení energií i s někým jiným a překvapivě pro nás silné posílení našeho vlastního vztahu. Věřte, nevěřte… 🙂

Vřele doporučujeme si přečíst vyčerpávající článek o polyamorii na Wikipedii.

Máte podobné zkušenosti nebo nějakou otázku na tělo? Podělte se s námi v komentářích nebo nám můžete přímo napsat váš příběh, rádi ho zveřejníme v naší nové kategorii Vaše příběhy.